Logo  BK 1973 DELTACAR
Oficiální webové stránky BK 1973 DELTACAR Benátky nad Jizerou z.s.

Byl to rok nahoru-dolů, hodnotí uplynulých dvanáct měsíců Kateřina Zuzáková.

  Ne 10.1.2021

Za poslední rok zažila mnohé. Dokázala na jednom turnaji vybojovat tři cenné kovy a s velmi pěknými výsledky se představila i na juniorském evropském šampionátu. Taky ale utrpěla několik bolavých porážek a kvůli covidu skoro půl roku nehrála soutěžní zápas. „Nebyl pro mě vůbec jednoduchý rok, kvůli koronaviru se všechno hodně měnilo,“ říká nadějná hráčka z Benátek Kateřina Zuzáková, která v února oslaví devatenácté narozeniny.

Na domácí scéně jste v kategorii dospělých startovala na třech větších akcích – MČR v Plzni, Benátecký pohár a Memoriál K. Holobradého. Na kterou vzpomínáte nejradši?

Nejradši vzpomínám na Benátecký pohár, protože na domácí půdě se hraje vždy nejlépe a jako benátečtí hráči jsme u toho měli i svoje publikum. Turnaj se mi však nevydařil tak, jak jsem chtěla. Chyběla mi herní jistota, což se projevilo mým výkonem ve dvouhře. Na druhou stranu jsem dokázala se svojí deblovou partnerkou Lucií Krpatovou zvítězit v dámské čtyřhře, kde jsme v semifinále porazily nejlepší český pár Bášová – Fuchsová. To pro nás byl úspěch. Zároveň také ráda vzpomínám na Memoriál K. Holobradého, přestože pro mě byl velmi fyzicky náročný. Kvůli přípravě na ME juniorů jsem kromě svých hlavních disciplín singlu a deblu hrála i smíšenou čtyřhru. Zvítězila jsem tam ve dvouhře a v mixu a čtyřhře jsem získala stříbrné medaile.

Byl to tedy za vás nejlepší turnaj roku?

Asi mohu říct, že to za poslední dobu byl opravdu nejvíc vydařený turnaj. Jak už jsem zmiňovala, bylo to pro mě fyzicky náročné, proto si výsledku velmi vážím. Nejvíce si vážím vítězství ve dvouhře, protože jsem během turnaje dokázala porazit své spoluhráčky juniorky a také turnajovou jedničku.

Na mezinárodní scéně hrajete v juniorské kategorii. Proč jste se tedy rozhodla hrát v českých soutěžích už mezi dospělými?

Důvod je takový, že v juniorské kategorii není tolik dobrých hráček. Proto raději hraji soutěže dospělých, kde je úroveň a kvalita zápasů mnohem vyšší. Zároveň je tento rok můj poslední rok mezi juniory, takže je dobré začít už sbírat body i mezi dospělými.

Mezinárodní sezonu jste zahájila turnajem v Maďarsku, kde jste v singlu vypadla s ruskou soupeřkou. Debl jste ale s parťačkou Krpatovou ovládly – a ve finále taky proti Ruskám. Měla jste proti nim vy osobně větší motivaci, když vás předtím jejich krajanka vyřadila?

Prohra s ruskou hráčkou mě samozřejmě velmi mrzí, ale každá disciplína je úplně o ničem jiném. Nemyslím na své předchozí zápasy, soustředím se vždy jen na ten, který mě čeká. Rusové obecně nejsou moc milí soupeři a nemáme je úplně rádi, proto máme vždy obrovskou motivaci je porazit. Proti Ruskám jsme už jednou hrály na juniorském MS v Rusku a prohrály jsme. Šly jsme do zápasu s velkým nasazením a chtěly jsme jim to oplatit. Myslím, že v zápase rozhodlo především to, že jsme oproti Ruskám byly s Luckou na stejné vlně, komunikovaly jsme spolu a jedna druhou povzbuzovala.

Na přelomu února a března jste nastoupila na turnajích na Slovensku a v Německu, ale ani na jedné akci se vám moc nedařilo. Čím to bylo?

Na juniorském turnaji v Německu bylo početné zastoupení asijských hráčů, takže úroveň turnaje byla opravdu velmi vysoká a bylo těžké se mezi nimi prosadit. Turnaj na Slovensku zase byl už z kategorie dospělých, proto to také bylo velmi náročné.

Tyto dvě akce byly zároveň poslední před vypuknutím koronavirové pandemie. Jak na ně tedy vzpomínáte z tohoto pohledu, když se ještě hrálo „v normálních podmínkách“?

S výsledky spokojená nejsem. Ráda ale vzpomínám na turnaje, které proběhly ještě v „normálních podmínkách“. Situace s koronavirem v tomhle ohledu změnila úplně všechno.

Jaká pro vás byla ta dlouhá pauza mezi soutěžemi od března do srpna – do Benáteckého poháru? Co jste během té doby dělala?

Pauza byla opravdu dlouhá, věnovala jsem ji především tréninku. V první části jsem se zaměřila na kondiční přípravu, chodila jsem běhat, posilovala jsem a doplňovala to i jízda na kole a bruslích. Dost mě mrzí, že moje letošní letní příprava pobíhala pouze v ČR. Poslední dva roky jsem trénovala v Thajsku a po návratu jsem vždy cítila zlepšení. V červenci jsem trénovala společně s juniorskou reprezentantkou Tallulah van Coppenolle na Moravě, v srpnu jsem byla na soustředění v Pardubicích s Luckou Krpatovou, následně jsem absolvovala reprezentační soustředění v Nymburku a konec přípravy jsem strávila v mateřském klubu v Benátkách.

Na Benátecký pohár jste se asi po té dlouhé pauze těšila hodně, že?

Ano, těšila jsem se moc. To ale možná způsobilo, že jsem až moc chtěla a nebyla jsem při zápasech uvolněná. Cítila jsem jistou křeč a tlak.

Vrchol sezony přišel na přelomu října a listopadu, kdy jste startovala na ME juniorů ve Finsku. Jaká byla vaše cesta do české nominace?

Nominace do soutěže družstvech byla podle mě jasná. Reprezentační trenéři chtěli, abych vždy hrála čtyřhru s Luckou, ale také mix, což není moje hlavní disciplína. Otázkou bylo, co mě nechají hrát v soutěži jednotlivců. Čtyřhra s Luckou byla opět jasná, ale s mojí hlavní disciplínou, dvouhrou, si nebyli tak jistí a chtěli mě spíše nasadit v mixu s Tomášem Švejdou, se kterým vůbec netrénuji. Jsem nesmírně ráda, že nakonec zvítězily moje hlavní dvě disciplíny dvouhra a čtyřhra.

Pomohlo vám, že jste pár týdnů před mistrovstvím zazářila na zmiňovaném memoriálu? Přenesla jste si na ME tu herní formu a pohodu?

Memoriál sehrál obrovskou roli a jsem ráda, že jsem během turnaje nepocítila tlak, pod kterým jsem byla. Vítězství ve dvouhře jasně rozhodlo, že bude hrát singla i na ME. Nevím, jestli jsem si přenesla nějakou herní pohodu, ale byla to před mistrovstvím určitě dobrá příprava.

Ve smíšených dvojicích jste společně s Tomášem Švejdou zdolali nasazené jedničky z Ruska, byl to pro vás cenný skalp?

Ano, tohoto vítězství si velmi vážíme, hráli jsme opravdu skvělý badminton.

V singlu vás na ME vyřadila Ruska Golubeva – je to pro vás neoblíbená soupeřka? Porazila vás loni na dvou turnajích…

Golubeva je nepříjemná soupeřka. Poslední dva zápasy s ní byly vyrovnané, zde se mi to bohužel nepovedlo. Od začátku zápasu jsem tahala za kratší konec, ona byla rychlejší, přesnější a nedělala tolik nevynucených chyb jako já.

V deblu jste s tradiční spoluhráčkou Krpatovou došly do čtvrtfinále. Berete to jako dobrý výsledek, nebo to mohlo být lepší?

My to za dobrý výsledek považujeme, přestože jsme doufaly v medaili. Los nám bohužel nepřál. Vždy může být výsledek lepší, ale s výkony jsme spokojené. Velmi si vážíme prvního zápasu, kdy jsme dokázaly porazit turnajové dvojky ze Španělska.

Jak se vám vlastně s Lucií hraje? Vyhovíte si na hřišti, sedíte k sobě svými styly?

S Luckou spolu hrajeme už od roku 2011, jsme na sebe zvyklé a naše styly nám vyhovují. Vzájemně se doplňujeme, Lucka umí velmi dobře pokrýt přední část kurtu a já naopak zadní část.

Považujete se vy sama spíš za singlistku nebo deblistku? (Jestli se to dá takhle určit)

Vždy říkám, že mojí hlavní disciplínou je dvouhra a čtyřhra. Nepovažuji se za deblovou specialistku. Zároveň ale vím, že dokážu dobře odehrát i smíšenou čtyřhru, kterou vůbec netrénuji, protože moje tréninky jsou zaměřené pouze na dvouhru. Dalo by se tak říct, že jsem univerzální hráčkou.

Co vás čeká v nejbližší době?

To bohužel nedokážu v této nelehké době vůbec říct… Doufám, že nám co nejdříve dovolí trénovat a časem se rozeběhnou i nějaké turnaje.

Jaké máte celkově plány pro nadcházející rok 2021?

Můj hlavní cíl je udělat maturitu a dostat se na vysokou školu, což v této době bude také celkem oříšek.

(Zdroj: Boleslavský deník)